Moderní latinskoamerická hudba - degradace či evoluce?

Za mne rozhodně degradace. Toto je velice ožehavé téma, jelikož mnoho tanečníků je striktně nakloněno jednomu ze dvou táborů. Jeden tábor fandí moderní hudbě produkované DJji, druhý se zase zastává původních - instrumentálních skladeb. Málokdy je čas a chuť pouštět se do obhajoby svého názoru už jen proto, že se to ve finále většinou strhne v hádku. I proto jsem se rozhodl si zde - v klidu - obhájit svůj názor a podložit ho fakty. Za sebe se domnívám, že zastávání se "moderní", elektronické hudby pro potřeby společenských tanců je spíše věcí osobního vkusu než vzdělanosti.

Ve většině případů, kdy naleznu odvahu se zeptat dotyčného naštvaného člověka (když mu zrovna přepínám moderní skladbu za blackpoolskou hudbu), v čem mu ta jeho hudba příjde lepší - odpověď bývá ve stylu "tanec se vyvíjí, hudba také", "nežijeme v minulém století, tato hudba je nudná a bez energie", nebo "nevím, co ti na moderní hudbě vadí, však rychlost a takt jsou stejné". A zde je první zakopaný pes. Rychlost a takt odpovídá. To je tak malá analýza. Je to stejné, jako když hraje v rádiu jakákoli pomalá hudba a někdo řekne - "hele, co by se na to dalo tančit", já v 90 procentech odpovím, že nic. "Ale vždyť je to na 4 a pomalé, do toho by šla rumba." I když tento článek můžeme vztáhnout na jakýkoli tanec, zaměřil bych se na rumbu, nejlépe se to na ní učí. V následujících kapitolách vysvětlím, proč by do toho rumba opravdu nešla.

#Charakter

Hudba jako taková má mimo své rytmické a melodické stránky také stránku charakterovou. Příklad: polka a paso doble mají stejnou rychlost (cca 60 BPM) a stejný takt (2/4). Tančili byste paso doble do písničky Škoda lásky? Asi ne. Proč ne? Protože to přeci není paso doble! (to je jasné) OK, ale proč? Vždyť takt a rychlost odpovídá. Jenže moderní rumba je rumba.. Vážně? A v čem přesně? Co vlastně dělá rumbu rumbou?

#Historie

Vždy dělám s dětmi jedno cvičení. Jen tak chodím a ony musí říkat, co mám dělat pro to, aby z toho byl rumbawalk. Po chvíli pochopí, že když chodím po špičkách, pomalu a propínám u toho nohy, je to všechno, jen ne rumbawalk. To klíčové, co dělá rumbawalk je především správná práce pánví - cuban motion.

Rumba jako tanec je původem z Afriky. Vznikl z tanců Dazon a Son. Právě cuban motion je jedním z hlavních stavebních kamenů Son. Co se týče novodobé hudby a její oblíbenosti dávat důraz na první úder (v lepším případě na čtvrtý), vytváří pravidelnost, která sice zlehčuje poslech, ale nastoluje tak obrazec něčeho rovnoměrného, což se v přírodě nevyskytuje. Zajímavostí je, že Kubánci ani slovo "rytmus" nemají. Používají slovo "ben" - to ale znamená komunikace, vzájemné setkávání. Mimo již zmíněný cuban motion je právě typickým znakem Son Clave, což je zvučnými dřívky zvýrazněný rytmus (2 3 1 + 4). Walter Laird to nazval Cuban timing. Obdobnou charakteristikou může být pro chachu Guapacha timing. A jsme u toho - charakter z historických kořenů musíme táhnout jako celek. Může mi kdokoli říci, že dnes je moderní doba, hudba se vyvinula a tak dále.. ale musíme si uvědomit, že cuban motion se stále učí jako základ rumby. A to ve všech federacích. Položme si nyní otázku proč. Proč bych měl tančit něco, co vyjadřuje rytmus, který v hudbě není? Nebo lepší otázka - Proč bych měl tančit do hudby, která nenese základní charakter toho, co já tančím?

Když už jsme u historie, zamysleme se ještě nad drobností. Dnešní cool hudbu dávají dohromady DJ-ové. DJ Maksy, DJ Avera, DJ Ice a jiní. Jde o elektronickou tvorbu. Společenské tance jsou linie zahrnující nádherný pohyb, krásné šaty, líčení, choreografie, nádherné sály, orchestry, společenské akce, vybrané chování a šarm. DJing (Deejaying) vznikl v sedmdesátých letech 20. století jako jeden z pěti základních pilířů Hip Hopu (spolu s MCingem, Beat-boxingem, B-boyingem a Graffiti). Co mají tyto dva světy společného? Já osobně jsem velký fanda hip-hopové subkultury a rád se o ni zajímám, ale nechápu, proč by měl DJing zasahovat do společenských tanců. Jen proto, že je to dnes moderní a více in? Nechci tu rozebírat, zda je tanec uměním, nebo sportem, ale řekněme, že na tanci dost pracuji. Vypilovávám každý detail a tak si chci pustit skladbu, kde na tom autor také pracoval, hudební skladatel na tom pracoval a ve finále se sešel celý orchestr a hodně na tom pracovali všichni. Nechci tančit svoji vypilovanou rumbu do skladby, kterou někdo spíchnul za dva dny, jako jednu z mnoha. Připomíná mi to video, kde seděl malíř a maloval krajinu. Přišla k němu 6ti letá holčička a říká mu "Proč si to nevyfotíš iPhonem? Bylo by to hezčí".

#Konexe

Toto je velmi důležitý důvod, možná jeden z hlavních. Hudba je (má být) tvořena nástroji. Demonstruji to spíše na sambě, to je názornější. Jsou totiž nástroje, keré dávají různé rytmy. Následná choreografie samby by měla být rytmicky rozmanitá. A právě tyto konkrétní pohyby vystihují daný nástroj. Pokud si vezmeme jen jednu figuru - zášvih v sambě - využívám tyto nástroje:


  • Agogo bells (vystihuje rytmus typický pro sambu 1 a 2, 1 e2)
  • Shaker (hraný po půl době, vystihuje bounc)
  • Kaxixi (udává akceleraci synkopovanou dobou, využívá se pro preparaci před dalším pohybem)
  • Pandeiro (neustále akcentující nástroj, udává všudypřítomnou rytmičnost a rozpohybovává zejména horní polovinu těla)

Tyto všechny nástroje mají každý za úkol vést jiný pohyb, jinou část těla. Vše pouze v zášvihu. Všude se píše, že je samba rytmický tanec, multirytmický tanec! Ale pokud hudba hraje jen "pam, pa dam - pam, pa dam", pak si musím tyto rytmy představovat a pak to vypadá zvláštně, protože tančím do hudby, která tu není. Nebo je netančím, ale to jsem poté dle všech málo rytmický. Jsem toho názoru, že hudba by měla tanečníkům pomáhat. Podívejte na takové běžené promenády. Dnes již téměř nikdo neví, jakou vlastně mají rytmizaci a už vůbec ji nedokážou zatančit, protože toho nástroje by se dnes člověk v hudbě nedořezal - smutné.

Zjednodušme to - někdo vynalezl kolo a nazval to KOLO - následně k tomu někdo dal motor a? Je to motorka. Dnes když vidíte na dálnici frčet Kawasaki Ninja H2R asi neřeknete "hele kolo". Chci tím říct, že pojmenování se vztahuje k něčemu, co má nějaké vlastnosti. Pokud se změní, změní se i název. Společenské tance nejsou street dance, nevznikly na ulicích - vznikly studiově (moc chytří lidé na tom pracovali a přemýšleli o tom). Konkrétně Walter Laird ve své knize Techniky latinskoamerických tanců píše, že tyto techniky vycházejí z přírodních zákonů lidského těla a že nejsou předmětem osobních názorů a interpretací. Je jasně definováno a bylo x-krát řečeno, co je například rumba. Že MÁ cuban motion, že něco dělá s váhou, jaký má charakter a do jaké hudby se tančí. Pokud se cokoli má radikálně změnit - hudbou počínaje, charakterem pohybu konče - pak ať, ale ať se to nenazývá rumba, chacha, samba, atd..

Děláme nádhernou činnost. Neseme sebou odkaz, který má v sobě zakořeněný vztah mezi mužem a ženou, estetiku a slušné vychování. Takto to učíme i následující generaci. Zastáváme původní hodnoty. Hudba není výjimkou! Možná má již 100 let, ale je stále nepřekonaná. Latina vznikla do této hudby, když se vymýšlel basic, který tančíte, stavěl se do této hudby. Domnívám se, že trend moderní pop-music se rozvíjí primárně z důvodu nevzdělanosti. Však i mně se moc líbila. Ale stejně, jako se učím stát rovně, učím se i vědomostem ohledně hudby. Nenechme zemřít kvalitu prosím.

Pokud jste to dočetli až sem, děkuji! A děkuji 100x tolik, pokud jste právě z tábora pop-music. Pokud i nyní máte dobré argumenty, proč je původní hudba špatná, prosím jděte za mnou a povězte mi je, rád si je poslechnu! =)


Martin Hejhal, Artimo