ZDROJE INFORMACÍ
Důvěřuj, ale prověřuj.

Žijeme v době, kdy kolem nás informace proudí obrovskou rychlostí a zorientovat se v nich je někdy opravdu složité. To platí i v tanci. Pojďme se na to tedy podívat trochu blíže.

Existuje skupina informací, které jsou jednoduše platné a vztahují se ke společenským tancům. Ty najdeme například v "červené" a "modré" knize. Zaměříme-li se pouze na latinu, tak se jedná o knihu Technika latinskoamerických tanců, kterou z originálu Waltera Lairda přeložili a zpracovali Ing. Zdeněk Landsfeld a Jiří Plamínek. Toto fenomenální dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a nedá na ni dopustit stále velké množství světových trenérů. Kniha obsahuje tabulky s přesně definovanými nášlapy, timingem, směrováním... Mimo to nabízí i mnoho popisů, jak k jednotlivým tancům, tak například k postavení, vedení, chodidlům, práci nohou a mnoho dalšího.

Když se zeptáte tanečníků, jestli ví, co je červená kniha, většinou dostanete kladnou odpověď. Téměř každý tanečník, který už nějaký pátek tancuje, ví, že ta kniha existuje, i přesto se svých trenérů ptají, jakou má rytmizaci vějíř, jaké jsou rytmizace v sambě nebo jakým způsobem se dělá kukarača.

Vyznat se v knize není snadné, ale není to atomová fyzika.

Ano, jistě - je náročné se v knize orientovat, ale kolik všemožných diskuzí se vede zbytečně, když je to tam jednoznačně napsané… Samozřejmě, že mohu mít jiný názor, ale pak už můžeme polemizovat proč a jak a kde to upravit, aby to fungovalo.

Pokaždé, když odpovídám svým žákům na něco, co je v knize napsané, říkám si, že bych chtěl mít tolik peněz jako oni, když si mohou dovolit platit za lekci, při které se dozví něco, co si mohou přečíst téměř zadarmo. Jistě, bavíme se spíše o starších tanečnících. Vyznat se v knize není úplně snadné, ale zase to není atomová fyzika. Při troše snahy a času ji pochopí každý. Kniha není určena k tomu, aby se z ní lidé učili variace od nuly, ale pokud již danou věc zatančit dokážete, kniha je skvělým pomocníkem.

Každá informace má nějaký zdroj odkud ji čerpáme. U zdroje musíme brát v úvahu několik věcí:

• O jaký konkrétní zdroj jde.

• Jaká je jeho kvalita a jak moc nám na kvalitě zdroje v daném případě záleží.

• O jakou informaci se jedná a k čemu má sloužit.

• Co hodláme s informací udělat, případně jak je pro nás podstatná.

Podíváme se na to postupně.

Typy informací

Podle toho, jakou cestou informace přijímám, je můžeme rozdělit do 3 skupin:

• verbální, například při lekci,

• psanou, například tento článek

• vizuální, například co uvidíme na svém trenérovi.

• Ještě existuje čtvrtá, velice důležitá, a to pocitová. To je, když si vás trener vezme do ruky a vy z toho máte konkrétní pocit.

Informace se stává úplnou, když ji dokážete pojmout všemi čtyřmi způsoby. To znamená: vím jak vypadá, vím jak se v ní správně cítit a dokážu ji ústně i písemně vyjádřit. Bavíme se zde o informacích vztahujících se k samotnému tanci. Pokud bereme informace o teorii jako strava, muzikalita, plánování atd., tam je zřejmé, že psaná forma postačí.

Jen poznámka - pokud se například na seminářích setkáte s technikou, kterou již máte probranou, pak hlavní rada zní: "Přistupujte ke každé informaci tak, jako byste ji slyšeli poprvé."

Vaše základní zdroje informací jsou:

• trenér na lekci nebo na semináři,

• zahraniční trenéři,

• videotréninky,

• knihy,

• názor zvenčí.

A právě poslední bod je důvodem, proč jsem uváděl možnost, že nám vždy nemusí záležet na jeho kvalitě. Jsou zdroje, kterým můžeme 100procentně věřit a nemusíme ověřovat kvalitu informací, které produkuje.

Na druhou stranu, náměty mohou přicházet třeba i od našich prarodičů, kteří například říkají: "Ty se u toho pořád kroutíš," nebo "Vždyť je to jen chození a je to nuda." Místo odpovědi: "No, jó, babi," byste si měli sednout s trenérem a probrat, proč to tak je. Protože vy netančíte pro trenéra nebo pro svoje videa. Většinou tančíte pro lidi a pokud si babička myslí, že se kroutíte a bude to kazit hezký dojem, o který bychom se měli snažit, tak vězte, že to tak uvidí i velká část nezasvěceného obecenstva. Nicméně poslední slovo má vždy trenér!

Účel informace

Vždy bychom měli přemýšlet o tom, jak máme v plánu s informací naložit. Některé informace jsou aktuální, jiné si mohu schovat "do šuplíku" na později. Tyto informace byste si měli zaznamenávat velice komplexně, jelikož za nějaký čas již nebudete vědět, jak jste to mysleli.

Třetí možností mohou být informace navíc. Například mám v choreografii něco, ale naučím se tři další možnosti, jak to mohu zatančit. Nebude mi to prakticky k ničemu, jelikož nechci měnit choreografii, ale bude ze mne lepší trenér a choreograf.

Je velmi podstatné, rozlišovat aktuálnost informací a jejich typ. Pokud budu brát různé informace přes sebe bez systému, pravděpodobně efektivity nedosáhnu.

Jak již bylo zmíněno, primární je kvalita trenéra a důvěra v něj. Obecně ale platí, že veškeré informace by neměly ničit tělo, jít přes nepřirozenou bolest, měly by dávat smysl vzhledem k celému systému, měly by být logické a odůvodnitelné a měly by držet charakter tance.

U basicových variací by technika neměla být ovlivňována estetikou. Většinou mají technické faktory vyšší smysl.

Pokud se ke mně dostává informace, která mi připadá v rozporu s tím, co vidím při sledování tanečních videí mistrů světa, může to být způsobeno pěti věcmi.

• Je možné, že je informace opravdu špatná.

• Je v pořádku, na videu je také vše v pořádku, jen nemám informaci ještě dostatečně zpracovanou a nedokážu ji tím pádem identifikovat.
• Jde o informaci z jiného stylu, jiného systému, jedná se o alternativu.
• Časem došlo k vývoji, jedna z informací je zastaralá.
• Informace od trenéra je určena pro můj vývoj a ještě není konečná. Může se jednat jen o jeden mezikrok k samotnému výsledku. Toto je velice nutné mít na paměti.

Sečteno a podtrženo, ve většině případů věřte trenérovi. Mít přehled a rozumět informacím není nikdy na škodu.